Historie soutěže: 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001

Profil finalistky

10. Martina Trnková

20 let
Univerzita Karlova v Praze
Právnická fakulta
obor: Právo

Otázka: „Jak by vypadal tvůj den v roli hollywoodské hvězdy?“

Odpověď:
„Crr..!“ zvoní už potřetí telefon. Můj vizážista na mne vrhne další vyčítavý pohled, nesnáší, když nás někdo ruší u výběru outfitů a líčení, zvláště, když se jedná o charitativní večírek. Když však vidí můj prosebný výraz v obličeji, mávne nade mnou ...zbytek textu



Otázka: „Jak by vypadal tvůj den v roli hollywoodské hvězdy?“

Martina Trnková:
„Crr..!“ zvoní už potřetí telefon. Můj vizážista na mne vrhne další vyčítavý pohled, nesnáší, když nás někdo ruší u výběru outfitů a líčení, zvláště, když se jedná o charitativní večírek. Když však vidí můj prosebný výraz v obličeji, mávne nade mnou rukou a provede to zvláštně jemným uměleckým gestem. „Ahoj lásko, snažím se Ti dovolat, mám pro Tebe na večer překvapení. Prosím udělej si tedy volno..“ to volá ON, je báječný, znám ho jen pár týdnů a zatím o něm nikdo neví. Nechci mého nového přítele vyděsit stovkou blesků fotoaparátů, nepříjemným chaosem, který neodbytní novináři vždy ztropí. Je to únavné, neustálé skrývání, ale tento muž mne opravdu vzal za srdce a nechci to, co se mezi námi děje, jakkoliv ohrozit, byť by to nebyla přímo má vina, ale patří to k mé profesi.
Vizážista na mne spiklenecky mrkne, když zavěsím sluchátko:
„Copak zlatíčko, najednou jsi ještě krásnější, ta jiskra v očích, nakonec Ti ten
telefonát i odpustím.“
„Alfredo, co bys mi navrhl za šaty dnes na odpoledne, mám práci na jachtě toho ropného magnáta, odpolední potápění, znáš to, prosím zařiď mi waterproof make-up..“
Černé brýle zatím kryjí můj svůdný pohled, vlasy s maximálním objemem kouzelně vlají a s téměř nadpozemskou intenzitou odrážejí sluneční paprsky. Nebesky hebká pokožka vybízí k doteku, dokonalý dekolt nenechá žádné oči v klidu.. Mé rudé rty jsou svůdně pootevřené a chystají se vyslovit to nejkrásnější, co si dva lidé mohou říci. Na spodním rtu lze poznat krůpěje potu, řasy se toužebně chvějí…
Najednou však všechny smysly zasáhne třesk, tupá bolest mi projede směrem od zátylku k patám, křeč zasáhne všechny končetiny a cítím, jak síla opouští mé tělo. Proboha, vnímám ostře, nemohu ale promluvit, vlastně si nejsem jistá, že něco slyším.. Padám. Je to nekonečné, nebojím se, jakoby nezúčastněně sleduji zábradlí luxusní jachty, které se vzdaluje. Obraz se najednou zakalí. Voda. Přijmula mne jako matka příroda. Moře mne bere do své náruče, klesám stále níž, světla je méně. Můj život mi ani nepřeběhl před očima tak, jak to v těchto chvílích bývá, zvláštní, pomyslím si klidně, a pak své vědomí zcela oddám tmě hlubin...
„Klapka!!“
„Dobrý, Marti, tenhle záběr konečně máme, aby taky ne, celé odpoledne se rácháš v té břečce, dneska to už zabalíme,“ režisér na mne kyne, ať vylezu z kádě, která na záběru vyvolává dojem bezedného oceánu. Mám do ní spadnout po postřelení, které utrpím na jachtě mého milence. Dokonalá iluze Hollywoodu. Musím nad tím zavrtět hlavou.
Zatímco si smývám svůj dokonalý make-up a rozčesávám superobjemný účes, myslím na překvapení, co na mne čeká doma. Uf, ta voda mi ty vlasy tak zacuchala, začínám prochladat a scénář na zítra jsem ještě ani nečetla. Taky bych se měla pořádně vyspat, abych zítra vypadala perfektně na tom charitativním večírku. Bože, občas si vyčítám, že jsem se nedržela profese, kterou jsem vystudovala. Jako paní právnička bych se aspoň nemusela strachovat, že mé dovednosti odnese čas. Má dovednost teď spočívá v tom, že umím být krásná na obrazovce, pche, ale jak dlouho bude vrstva make-upu zakrývat přibývající vrásky? Ani nemyslet. Budiž, sama jsem si zvolila.
Otevřu dveře domova a na zemi ihned spatřím růžové lístky, pousměju se a u srdce mne až štěstím zabolí. Jdu po stopách okvětních plátků až dorazím do místnosti s příjemně tlumeným světlem. Všude jsou svíčky a uprostřed sedí ON a nalévá dvě sklenky šampaňského, mou oblíbenou značku. Vzhlédne ke mně a usměje se. Je to snad sen? Není, ON totiž přistoupí a obejme mne: „Jsi nádherná, nemohl jsem se tě dočkat, dáš si se mnou skleničku?“
Ani nikdo nezvolal „Klapka“ a přitom se cítím jako v tom nejromantičtěším filmu. Stojím tu jako obyčejná žena. Milující a milovaná. Bez světel a blesků, kamer a make-upu, ale šťatná jako Julia Roberts v Pretty Woman. Život je nevyzpytatelný a nádherný, propuknu v smích, smích, který prozrazeju radost ze života.
„Nazdraví!“



Zpět

make-up: Kamila Šimánková pro MAX FACTOR
hair styling: Michal Vlk, Veronika Beranová, Pavla Hubařová, Martin Vlk pro JOICO

MISS ACADEMIA ČR 2008
MISS, KTERÁ MÁ (S)MYSL